Jedno velké přání - Svatební horečka

94. KAPITOLA – SVATEBNÍ HOREČKA

Poslední úpravy, nejisté pohledy do zrcadla, spousty otázek, které nikdo nevysloví na hlas. Přesto pevné přesvědčení, že je to správné.
Lily i Alice byly oblečeny ve svatebních šatech, namalované a učesané. Lily se na hlavě usmíval drdol s drobnými světle růžovými květy. Alice měla vlasy rozpuštěné a závoj si rozhodně odpustit nemohla, naproti tomu: Lily byla kategoricky proti závojům přes obličej. Nikdo netušil, kde se odpor vzal, ale by tu. Naštěstí.
Obě nevěsty měly hůlky při sobě, schované pod šaty. Nikdo by nic nepoznal. To víte, kdyby náhodou…
Schylovalo se k obřadu, všichni byly na svých místech, to jen Tereza musela stát před zrcadlem, protože se její účes rozpustil. Nebyl čas. Rychle přemýšlela, jak to napravit. Hůlka jí v tomto nebude nápomocna, neboť se nikdy neučila, jak s ní vytvořit nejbáječnější účesy na světě. Ačkoliv… Caisová popadla svůj čarovný proutek, zakroutila vlasy, přitiskla je k hlavě a zapíchla do nich hůlku. Na poprvé se jí to rozpletlo, ale na podruhé už štěstí měla. Usmála se na svůj odraz. Nevypadalo to tak úchvatně jako předtím, kdy měla účes vytvořený Dorcas, ale i tohle stačilo. A teď šupem na obřad.
Jen co dorazila na místo, začala hrát hudba. Kostelními dveřmi vešla nevěsta doprovázena otcem. Timor Skegness vedl svou holčičku k oltáři. Došli k oddávajícímu, kde hrdý otec předal nevěstu do rukou ženichových.
Farář započal: „Franku Longbottome a Alice Skegnessová, rozhodli jste se uzavřít manželství. Je toto vaše rozhodnutí svobodné a upřímné?“
Jednohlasně zaznělo ano.
„Chcete si slíbit lásku, úctu a věrnost,“ pokračoval farář. „Ptám se vás: zavazujete se k tomu na celý život?“
„Ano!“
„Potvrďte svoje rozhodnutí podáním ruky a slibem,“ vyzval je.
„Já Frank Longbottom, odevzdávám se tobě Alice Skegnessová a přijímám tě za manželku. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím, a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi dopomáhá Bůh.“
„Já Alice Skegnessová, odevzdávám se tobě Franku Longbottome a přijímám tě za manžela. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím, a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi dopomáhá Bůh.“
Mezitím farář převzal prsteny, které byly položené na stříbrném tácu, a požehnal jim. Frank pozvedá menší zlatý kroužek a odříkává: „Tento prsten je znamením věrnosti.“ Alice udělá to samé.
„Tímto vás prohlašuji za muže a ženu. Ženich nyní může políbit nevěstu,“ praví slavnostně farář. V tu chvíli povstanou hosté a začínají tleskat. Rodiče novomanželů jsou pyšní a dojatí.
Jenomže toto vše ustává, neboť nás čekají ještě dva sliby; od Lily a Jamese…

„Ano, máte naprostou pravdu, Brumbále, obřad to vskutku přenádherný,“ slyšela Tereza Minervu McGonagallovou. Minula je a pokračovala k hloučku „mladých“, kde zrovna Sirius Black něco vášnivě vyprávěl. Jakmile to Tereza zpozorovala, rozhodla se, že Remuse, Dorcas, Lionel, Petera a přítelkyni Siriuse Blacka (nejprve myslela, že je to nějaké nové děvče, ale poznala v ní tu holčinu, se kterou se „seznámila“ u něj v bytě) nebude vyrušovat, natož nějaký žhavý proslov Siriuse Blacka. Na toho neměla náladu – i po tak dlouhé době se skoro vůbec nestýkali a když tak jen v nejnutnějších situacích a tuto situaci Tereza nehodnotila jako nutnou… proto se rozhodla, že si půjde vyměnit pár slov s Marry Berry, která přesně tak, jak si přála, se stala kuchařkou, takže se Lily a Alice rozhodly, že by ji mohly požádat, jestli by se nepostarala o jídlo na hostinu a o dva velké svatební dorty. Souhlasila, co by ze staré známosti neudělala – a navíc to vyneslo nějaké ty galeony a potřebnou reklamu do budoucnosti…
„Ahoj Marry,“ pozdravila.
„Tereza Caisová,“ zvolala Berry.
„Co říkáš na svatbu?“ zajímala se Tereza.
„Velice zajímavá, ale abych pravdu řekla, já bych nemohla svou svatbu pořádat ještě s někým, i kdyby to byl nejlepší přítel… nevím, příjde mi to proti zákonům…“
Tereza jen pokrčila rameny. „Znáš to, zákony jsou od toho, aby se porušovaly.“
„Snad máš pravdu. Kdy přijdou nevěsty a ženichové? – vidíš? Už tohle zní hrozně divně!“
„Až se vyřídí veškeré papíry, Lily říkala, že si potřebují poté zařídit ještě něco s občerstvením…“
„No ovšem,“ spráskla ruce Marry „úplně bych zapomněla! Ještěže jsi mi to připomněla! Měla bych jim jít pomoci!“
Tereza byla opět sama, ale naštěstí už ne moc na dlouho, protože Marry se srazila s Jamesem takříkajíc ve dveřích, kde prohodili pár slov. Zřejmě jí říkal, že už je všechno hotové, neboť se ukázali i ostatní, kteří zde chyběli.
Kapela hrála.
Kouzelníci a čarodějky se bavili – tančily na parketu, popíjeli, tlachali mezi sebou, ukusovali zákusky…
Tereza seděla u parketu, v ruce skleničku se šampaňským, a sledovala tanečníky – Lily s Jamesem, Franka s Alicí, Siriuse s Ditou, pana Evanse s paní Longbottomovou, Dorcas s Lionelem, manžele Skegnessovi, Rodgera s Marry a v neposlední řadě Brumbála s McGonagallovou. Z tohoto výčtu si určitě uděláte představu, že parket rozhodně cítit prázdnotou nebyl.
U vedlejšího stolu štěbetala Rose Evansová s Gillian Potterovou. „A jak to té Lily sluší!“ „A jaký je James štramák!“ „A jak je ta svatba povedená!“ „Všechny ty šťastné obličeje…“
Tereza, ač nechtěně, vyslechla skoro každé slovo těchto dam a přepyšných matek. Také jí však neutekla poznámka o dortu: „Nechápu, proč Lily trvá na tom, že se dort rozkrojí až potom. Připadá mi to jako nesmysl!“
„Máš pravdu, Gillian, taky v tomto svou dceru nechápu, ale když si myslí, že to tak bude nejlepší, musíme jí věřit…“
Caisová si pomyslela, že dělají dobře; vybavila si totiž okamžitě dopis od Jess: …dokud se nestane to s dortem… Stejně se tomu nevyhne, tak proč to oddalovat – tedy pokud to jde – do doby, kdy nebude vidět na krok? Nebojuje se lépe, když na to člověk vidí?
Z jejích myšlenek ji vytrhl pohledný mladík, který každý měsíc zpívá luně, ale spílá jí každý den… Posadil se k ní ke stolu. „Mladá dámo,“ oslovil ji stroze, „proč máte ve vlasech zapletenou hůlku? Co kdyby vzplanula?“
Tereza se zamračila. „Pane profesore, mám po vyučování, co dělám, vám může být ukradené!“
„Je to dobrý, nezapomněla jsi na Zeppa…“
„Kdo by zapomenul?“ zazubila se.
„No, ale teď vážně, proč ji tam máš?“
„Nebyl čas hledat skřipec a navíc ji mám hezky po ruce…“
„To je pravda,“ přikývl Remus. „Nechceš si jít zatančit?“
„Ráda bych šla, ale nechtěla bych tě unavit…“
„Mě a unavit při tanci? Myslím, že mě ještě neznáš!“
„Naopak já si myslím, že ty neznáš mě! Miluju hudbu a tanec!“
„Tak se předveď,“ pravil Lupin a podával Tereza ruku.
Caisová se tajemně usmála. „Budeš litovat…“
„No, to uvidíme, kdo bude mít protančený střevíčky…“
„Ty určitě ne! I když…“ nejistě mu pohlédla na nohy, aby zjistila jakou má obuv.
„No dovol, to mě chceš osočit z toho, že jsem transexuál?“
„Budeme se stále vybavovat anebo mi konečně ukážeš, jak to umíš rozjet a kroutit bokama?“
„Od kroucení bokama jsi tu ty a už žádný řeči, jde se na parket!“ rozhodl Remus.
Tančili zběsile i ladně – vše záviselo na muzice, která hrála. Byli k neunavení a pochvíli se stali středem pozornosti; starší záviděli tu mladistvou svěžest a nadšení, vrstevníci si šuškali, co se za tím asi odehrává… jenomže oni jen tančili a chtěli tomu druhému dokázat, že to bude on, kdo si jako první půjde sednout. Naštěstí – či naneštěstí? – Lily už nemohla dále otálet. Muselo se přistoupit ke krájení dortu, tolik se na to čekalo… Tanec přerušen. U dvou osob, které se dohodly, že si toto tajemství ponechají a nepoví o něm někomu, neboť věřily, že ostatní kouzelníci takový náhlý přepad snesou a přežijí, nastoupily pochyby a ostražitost.
Každou chvílí…
Věděly, že to nebude trvat moc dlouho…
Přijdou postavy zahalené v kápích se znamením na ruce.
Jak to všechno dopadne?
Potlesk; to protože nevěsta s ženichem ukrojili kus dortu. Tleskám, ale přitom se ostražitě dívám kolem sebe. Přemýšlím, ze které strany přijdou, anebo že by nás obklíčili? Měla bych si rozpustit vlasy, tím pádem mít hůlku připravenou v ruce? Dort se začíná rozdávat svatebčanům. Všude je ticho a klid. Že by se Jess mýlila? Kéž by… povzdechnu si a převezmu nabízený talířek. Nevím, kdo je přinesl nebo odkud se vzaly, ale najednou nad našimi hlavami zasvištěly rachejtle a světelná balada přilákala oči. To je sice moc pěkné, ale rachejtle si žily vlastním životem, byly jako malé děti, a tak se není čemu divit, když to udělaly – zřejmě dostaly chuť na dort a bum; šlehačka vystříkla. Skvostné šaty náhle měly něco navíc… Naštěstí, že je tu většina hostů kouzelníků, protože jako na povel se vytáhly hůlky a zaznělo: „Pulírexo!“ a hned poté to začalo.
„Už jsou tady!“ zakřičel Sirius a namířil hůlku na nejbližší postavu v černém.
Tereza se na setinu vteřiny zamyslela: už jsou tady? Copak on to věděl? Ale opravdu jen na setinu, protože se musela začít věnovat smrtijedovi menší postavy. S ním si vyměňovala zaklínadla jen chvíli, neboť se jí podařilo rychle ho omráčit; jako by na zelenou trávu dopadl pytel brambor. Rozhlédla se kolem sebe, komu by se mohla věnovat na dále? Na chudinku Dorcas byli v tu chvíli dva, taková nehoráznost! Okamžitě se rozhodla, že si jedno z nich vezme na starost. Myslela si, že když je zapálený do boje s Dorcas, jejího kouzla si nevšimne – omyl. Obratně mdloby na tebe odrazil a svou pozornost upřel na pachatele. V rychlém sledu vyslal na Terezu dvě zaklínadla. Ta děkovala Bohu, že ji Marcus pokousal, protože nebýt jeho, kouzla by ji jistojistě zasáhla, nyní se jim mrštně vyhnula a ještě stihla zazívat smrtijedovi do obličeje… Smrtijed ale nečekal na to, kdy nějaké kouzlo vyšle protivník, a opět z jeho hůlky vyletěly dva paprsky. Tereza se jim opět bravurně vyhnula. Už se nevysmívala. Namířila na něj svůj milovaný proutek, ze kterého vyšlehl modrý paprsek. Ten na straně zla ho ovšem snadno odrazil. A tak se pokračovalo v boji – smrtijed svou taktiku neměnil, jakmile Tereza vyslala zaklínadlo, on na ni hned dvě. Zřejmě mu muselo již být divné, s jakou lehkostí se Tereza vždy vyhne dvou proudům přetékajícím energií, přesto v tom pokračoval: „Já ji unavím!“
Jenomže když protivník nemění svou taktiku, očekává to i od druhého. Tereza však vypozorovala v jeho systému skulinku a zaútočila! Výborně! Už skolila dva! Opět se rozhlédla kolem sebe. Vyhnula se několika paprskům, když ho zahlédla. Stál opodál, v ruce připravenou hůlku, nikdo si ho přesto nevšímal; neútočil. Nejhorší bylo, že ho znala. Zkoprněla. Co tady dělá on? Zrovna on? Jeho by tu nečekala!
„Jak jsi mohl?“ zakřičela.
Nadechl se, zřejmě chtěl také něco říct, ale ona ho neslyšela. Nedávala pozor. Kletba dopadla. Pak byla jenom tma. Tak krásná. Tak pokojná. Konečně klidná. Bez rudých kapek. Bez znepokojivých snů. Vyčerpávající, přesto chtěná. Měla by děkovat! Komu?

„Už se probouzí…“
Tereza pomalu otevírala oči. Čekala, že bude ležet u Munga, ale místnost jako špitál nevypadala…

93. Kapitola || 95. Kapitola

Toužebné city k prachovémuO tom jak přiletěl čápSvatební dar a líbánkyŠaty s vlečkou, stříbrem vyšívané, ale princezna to není, jasný paneTak jde čas...Nevzdávat? Už se mi nechce...Štěstí?Od kamene po moukuAsimilaceBude z tebe světoběžecNová rodinaPosláníPoprvé naposledySvatební horečkaJmenovitě?Tiché vzpomínáníNení vítězůKrev a pizza pro člena komise pro vymýšlení mudlovsky přijatelných výmluvStopy vedou ke družičceJen pár hodinSpojeni krvíDvojité randeTři v ProsinciPříběh vyznavače SatanaZatím se nic nedozvíš...Zamračená a ochuzenáNevinnost v plamenechZměna a nová zkušenostMilosrdné lži a tiché pravdySvětle modrá budoucnostOvce, opice a FénixNečekanéPoslední zvuky BradavicCena prolité krveVyříkáníNový předmětSíťNač ten spěch?Z bolesti je vždycky špatněProhraješ...Emočně o ničemInformaceUž to není jenom vendetaDnes zdravímPrvní oběťBonusové urážkyJo, začátek trablíSbohem láskoRozhodnutíZákon akce a reakceDlouho očekávaná scénaDrzý senNeuvážený konecChci vše napravitNoc proti pravidlůmObsazeno, smůla!Smůla s štěstí pro RemuseSamotaCož takhle plesík?Pár otázekKaždý detail romantiky pro dopisTěžce zajímavýStřídání učitelůJak se Binns stal chtěným...Začátek rokuPřipijme si!Krátce před PřemisťovánímPoslední slovoPráce za osmMinulá budoucnostTo snad ne?!Když názor, tak profesionálníŘecký RiddickulusAdrianiny zodpovězené otázkySkvělé zprávy nejen z domovaBřeznová pomstaChlípňačka LilyNesnáším loučeníZase snadnéVědětVeselé Vánoce!Dvojice určená pro nikdyChlouba a dopis od rodičůUkřičené bonbóny a tichá věštbaJména už se nebojíme!Úsměv v Bradavicích aneb HvanadalshnúkurŘekni zapomeň!Záchrana ve znamení smrtiJe libo šunčičku?Výzvědná služba musí narazitNejlepší a nejpřísnějšíPo zlých zprávách nejsou radovánkyDopis o zkouškáchPlán splněn, kapitáne Tlapo!Kdo tu žárlí?Chytros slečny GrugerovéVýzvědná služba Evans s.r.o.Abeceda v PrasinkáchPláč nad výhrouSkončilo to prohrou...Těžký boj vášníHlasy s červenou tváříVítězovéNudné představováníPříjezdUž se to blíží!Šestý ročník